Aktuality z trhu s vepřovým masem (Španělsko a Čína)

Podle zprávy World Swine Market Report mají aktuálně nejdražší prasata v Jižní Koreji, kde stojí 1 kg živé váhy necelých sto korun (viz tabulka). Naopak nejlevněji je v Brazílii, kde je cena méně jak třetinová. V EU jsou prasata ve Španělsku o víc jak 5 Kč/kg živé váhy dražší, než je cena ve Francii.

Vysoké ceny prasat ve Španělsku udržely v posledních dvou letech tamní produkci vepřového masa. Pokles počtu prasnic v EU, relativně silné exportní trhy a dobrá domácí poptávka umožnily posílit toto odvětví. S environmentálními i finančními omezeními v Německu se Španělsku podařilo v roce 2021 předběhnout Německo a stát se největším producentem vepřového masa v celé Evropě. Produkce vepřového masa ve Španělsku se od roku 2005 zvýšila o 50 % a za posledních pět let o 10–15 %, a to z velké části díky dobré poptávce po exportu, větší vertikální integraci a rostoucí produkci, která zaplnila mezeru, jež vznikla v jiných zemích EU, které svoji produkci omezily, zejména z důvodů ochrany životního prostředí. Španělsko je třetím největším producentem vepřového masa na světě a druhým největším vývozcem po USA. Španělsko vyváží 55 % vepřového masa, které produkuje. Španělsko také dováží hodně selat a odstávčat, zejména z Nizozemska a Dánska. V loňském roce dovezlo 2,6 milionu těchto malých prasat.

Spotřeba vepřového masa ve Španělsku je s 53 kg (116 liber) na obyvatele za rok jednou z nejvyšších na světě. Vepřové maso je ústředním bodem španělské kuchyně, přičemž 42 % veškerého masa spotřebovaného ve Španělsku tvoří vepřové maso. Španělští spotřebitelé utratí téměř polovinu svých celkových výdajů na maso za vepřové maso a masné výrobky z vepřového masa.

Tab.: Průměrné ceny jatečných prasat k 10. 7. 2025 na jednotku živé váhy (pramen: World Swine Market Report, upraveno)

1 libra (lb) = 0,45 kg; kurz k 10. 7. dle ČNB: 1 USD=21,033 CZK

Pro producenty na největším světovém trhu s vepřovým masem, v Číně, jsou marže extrémně nízké nebo dokonce záporné. Při současné průměrné celostátní ceně (okolo 94 centů za libru živé váhy) a aktuálních výrobních nákladech to ponechává jen malý, pokud vůbec nějaký, prostor pro ziskovost. Většina čínských producentů prasat v současné době není zisková, protože tržní ceny jsou nižší než výrobní náklady.

Nedávno bylo zveřejněné, že čínský národní stav plemenných prasnic se sníží o 1 milion ze současných 40,38 milionu, aby se zmírnil nadbytek vepřového masa na trhu, který stlačil ceny prasat a zvýšil deflační tlak v ekonomice. Kromě snížení počtu prasnic regulační orgány údajně zavedly přísnější pravidla pro chov prasat, jako je zákaz dalšího krmení prasat, která již dosáhla porážkového standardu, za účelem zvýšení jejich hmotnosti před prodejem. Tato opatření nejsou zaměřena pouze na obnovení zdravější rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví vepřového masa, ale také na zmírnění deflačního tlaku v širší ekonomice. Rok 2025 by mohl být dalším rokem s přetrvávajícími deflačními tlaky, pokud stimul nebude dostatečně velký, aby vytvořil další cyklus růstu úvěrů. Deflátor HDP Číny klesá osm čtvrtletí po sobě, což je nejdelší deflační série za poslední čtyři desetiletí. Vzhledem ke zpomalujícímu růstu HDP, hluboké recesi na trhu s nemovitostmi, nezaměstnanosti mladých lidí přesahující 20 %, slabým spotřebitelským výdajům a vysokému globálnímu obchodnímu napětí musela Čína jednat, aby zabránila dalším deflačním tlakům v ekonomice. Vepřové maso v Číně není, jak uvedl ve svém komentáři Jim Long,  jen potravinou – je to klíčová součást identity, ekonomiky a politické stability národa.