Podle Jim Long Pork Commentary je rok 2026 pro německý sektor chovu prasat velmi obtížný. Situace je finančně náročná, přičemž ceny se po většinu roku pohybovaly pod hranicí rentability. Počty poražených zvířat meziročně téměř stagnovaly; hlavním problémem byla poptávka. Spotřeba vepřového masa v restauracích a stravovacích službách byla letos slabá, nárůst maloobchodního prodeje, který je obvyklý na přelomu jara a léta, se opozdil a situace ve Španělsku – kde africký mor prasat omezil vývoz – vedla k tomu, že větší objem španělského vepřového zůstal na unijním trhu, což dále zvyšovalo tlak na německý sektor. Ceny za kilogram jatečné upravených těl se pohybovaly od 1,95 EUR na podzim 2025 až po minimum 1,40 EUR v červnu a červenci, což představovalo nejnižší úroveň od roku 2022. Finanční zátěž, kterou pociťuje celé odvětví, již vedla k jednomu velkému krachu.
Společnost Geestferkel GmbH, jeden z největších producentů selat v Německu, vyhlásila koncem července úpadek. Firma chovala odhadem 40 000 prasnic rozmístěných v několika spolkových zemích. Společnost uvedla, že současné prodejní ceny nepokrývají výrobní náklady. Podle údajů firmy se selata v současnosti prodávají za pouhých 30 eur za kus, což představuje ztrátu přesahující 25 eur na zvíře, zatímco výkrmová prasata se prodávají za cenu kolem 1,40 eura za kilogram jatečné hmotnosti, což znamená ztrátu více než 50 eur na kus. Současně v posledních letech prudce vzrostly náklady na krmivo, energie, pracovní sílu, výstavbu i financování. Podle společnosti se tak – po zohlednění inflace – jedná o nejnižší ceny za poslední desetiletí. Výnosy nepostačují k pokrytí nákladů na vodu, elektřinu a krmivo. Společnost dále upozornila, že v posledních letech byly vynaloženy miliony eur na zlepšení životních podmínek zvířat, aniž by se tyto investice vrátily prostřednictvím vyšších tržních cen. Podle firmy Geestferkel zůstává finanční ohodnocení masa z chovů s vyššími standardy péče o zvířata nedostatečné, a to přesto, že veškeré dodatečné náklady nese výhradně producent. Německo přitom pokračuje v zavádění nových požadavků na ustájení prasnic, a to i navzdory přetrvávajícím ekonomickým potížím a dodatečným nákladům spojeným s jejich realizací.
Odhaduje se, že nové požadavky na ustájení prasnic (jejichž splnění se vyžaduje do roku 2029) budou chovatele v celém odvětví stát 4 mld. eur. V průzkumu organizace ISN mezi chovateli prasnic uvedlo pouze 41 % respondentů, že nové normy již splňují nebo je zavádějí; 44 % se dosud nerozhodlo a přibližně 15 % se již rozhodlo z oboru odejít, než aby do něj investovali. To nevyhnutelně povede k dalšímu poklesu produkce vepřového masa v Německu, jelikož chovatelé raději zcela ukončí činnost, než aby zaváděli nové požadavky. Pro představu: stavy hospodářských zvířat v Německu od roku 2016 klesly o 23 %. Pokud by 15 % chovatelů – tedy těch, kteří uvedli, že plánují ukončit činnost spíše než provést nezbytné úpravy ustájení – skutečně skončilo, znamenalo by to vyřazení přibližně 200 000 prasnic. Reálně však bude toto číslo pravděpodobně mnohem vyšší, neboť v daném průzkumu bylo 44 % chovatelů stále nerozhodnutých. Pokud by podíl těch, kteří ukončí činnost, dosáhl 25–30 % (což je velmi reálný scénář), Německo by přišlo o 350 000 až 420 000 prasnic, což by vedlo k poklesu roční produkce jatečných prasat zhruba o 10 milionů kusů. To dále negativně ovlivní soběstačnost Německa a výrazně oslabí jeho roli v rámci dodávek vepřového masa v EU i na globálním trhu s touto komoditou.
