Časopis Meat Science vydal přehledový článek o alergické reakci, ke které může dojít po kousnutí klíštětem. Spouštěčem je potom konzumace potraviny, která obsahuje epitop α-Gal. Jedná se o specifický sacharid galaktózu-α-1,3-galaktózu, ve zkratce α-Gal. Epitop (nebo také antigenní determinanta) je malá specifická část molekuly antigenu, kterou v organismu rozeznávají imunitní receptory jako cizorodou látku a vážou se na ni protilátky.
Pozornost si α-Gal získal poté, co byl identifikován jako příčinný antigen u tzv. alfa-gal syndromu (AGS), nově vznikající potravinové alergie spojené mimo jiné s konzumací červeného masa a dalších produktů savčího původu. Epitop α-Gal je konjugovaný s glykoproteiny a glykolipidy a všudypřítomně exprimovaný v tkáních savců jiných než primátů.
AGS je opožděná potravinová alergie zprostředkovaná IgE na produkty savčího původu včetně červeného masa. Klinické příznaky jsou u pacientů s AGS velmi variabilní a ovlivněny faktory, jako je obsah a struktura α-Gal, molekulární nosič a specifické imunitní reakce hostitele. Nové důkazy naznačují, že obsah a struktura α-Gal se mohou lišit v různých tkáních a typech produktů, přičemž vyšší koncentrace jsou často hlášeny v orgánech a frakcích bohatých na lipidy. Epitopy α-Gal navíc vykazují pozoruhodnou tepelnou stabilitu, což naznačuje, že konvenční metody tepelné úpravy a zpracování nemusí účinně snižovat alergenní potenciál. Současné analytické přístupy zlepšily detekci a charakterizaci α-Gal; metodologická standardizace a funkční testy spojující molekulární přítomnost s klinickou reaktivitou však zůstávají omezené.
Epidemiologická data ukázala, že AGS je globálně se rozvíjející onemocnění s geografickou variabilitou danou rozšířením klíšťat, faktory prostředí a rozdíly ve sledování a klinickém rozpoznávání. Senzibilizace na α-Gal je běžně spojována s kousnutím klíštětem. Po přisátí některé druhy klíšťat vpravují do kůže sliny obsahující molekuly α-Gal, čímž iniciují imunitní reakci, která vede k produkci specifických IgE protilátek proti α-Gal. Studie prokázaly, že klíšťata krmená výhradně krví s deficitem α-Gal mohou stále produkovat sliny obsahující α-Gal, což naznačuje, že přítomnost α-Gal ve slinných žlázách klíšťat je vlastní určitým druhům klíšťat, než že by pocházela výhradně z krve hostitele. Po senzibilizaci se u pacientů s AGS spustí alergické reakce, když se molekuly obsahující α-Gal, které jsou přítomny v savčích tkáních, uvolní po konzumaci a trávení. S postupujícím trávením se molekuly obsahující α-Gal stávají dostupnými pro absorpci střevním epitelem a následně rozpoznány protilátkami IgE. Na rozdíl od většiny potravinových alergií jsou reakce AGS obvykle opožděné a objevují se přibližně 2–6 hodin po konzumaci. Charakteristické zpoždění nástupu příznaků je pravděpodobně způsobeno primárně dobou potřebnou k trávení, absorpci a transportu molekul obsahujících α-Gal do oběhu, spíše než zpožděním samotné imunitní odpovědi.
Bez ohledu na to, zda α-Gal pochází z glykolipidu nebo glykoproteinu, jakmile se molekuly α-Gal uvolněné z tkání savců vstřebají do krevního oběhu, mohou se vázat na protilátky IgE připojené k mastocytům a bazofilům. Zapojení více molekul IgE vede tyto buňky k uvolňování histaminu a dalších zánětlivých mediátorů, což vede ke klinickým symptomům AGS. Pacienti s AGS mohou pociťovat širokou škálu příznaků, od potenciálně fatální anafylaxe až po nízký krevní tlak, bušení srdce, otoky, svědění, kopřivku, gastrointestinální potíže, kašel, dušnost, zvracení, závratě a další. Ačkoli expozice kousnutí klíštětem může vyvolat senzibilizaci na α-Gal, pouze u menšiny exponovaných jedinců se rozvine klinicky zjevný AGS. Současné odhady naznačují, že přibližně u 1–8 % jedinců s dokumentovanou expozicí klíšťatům se rozvine symptomatický AGS. Popsané případy AGS jsou nejčastěji spojované s kousnutím klíštětem americkým, ale roli hraje také naše klíště obecné (Ixodes ricinus). V roce 2023 byl popsán případ muže z Plzně, u kterého se vyvinul anafylaktický šok v souvislosti s kousnutím klíštětem a pozdější konzumací masa.
Dostupné důkazy naznačují, že obsah α-Gal se u různých živočišných druhů, tkání a typů produktů liší. Orgány, zejména ledviny, trvale vykazují vyšší hladiny α-Gal než kosterní svalstvo. Jehněčí maso obsahuje vyšší koncentrace α-Gal než hovězí nebo vepřové maso. Molekuly α-Gal jsou také přítomny v některých nápojích, farmaceutických a kosmetických produktech.
Zájemce o další podrobnosti odkazujeme na přehledový článek Hene et al. (2026): Alpha-gal syndrome: Mechanisms, global epidemiology, and implications for meat science. Meat Science