Africký mor prasat vyvolal v Číně silný nárůst ceny vepřového masa. Jednou z reakcí je zvýšená poptávka po drůbežím mase. Především školní a závodní kuchyně, ale i provozovny rychlého stravování v ulicích generují zvýšený zájem, zejména v centrální Číně. Podle předpovědi USDA (Ministerstvo zemědělství USA) má letos tamní produkce kuřecího masa vzrůst meziročně o 15 % na 15,8 mil. t. Domácí poptávka má dosáhnout 16,1 mil. t. Vloni se do říše středu dovezlo 580 tis. t drůbežího masa, oproti r. 2018 dosáhl nárůst neuvěřitelných 70 %. Letos importy ještě vzrostou, předpovídá se objem 700 tis. t. Do země proudí i živí ptáci, největším dodavatelem chovné drůbeže je Nový Zéland. Vloni patřilo mezi významné partnery i Polsko, v r. 2019 dodalo o 200 % více živé drůbeže než předloni. Konec těmto obchodům ale udělala ptačí chřipka, živá drůbež z Polska od ledna 2020 do Číny nesmí.

Struktura dovozů kuřecího masa je specifická – 43 % celkového objemu připadá na křídla, 32 % na běháky. Dalších 14 % jsou různé části s kostí a 11 % ostatní produkty včetně vnitřností. Hlavním importérem je Brazílie s loňským podílem 70 %. Na druhém místě s 11 % byla Argentina a třetí Thajsko (podíl 10 %). Mezi dodavatele kuřecího masa do Číny se dnes řadí i Rusko. Podle tamních médií nakoupili Číňané vloni téměř 63 tis. t kuřecího masa za 143,4 mil. USD. Na konci r. 2019 disponovalo okolo 40 ruských drůbežářských podniků povolením dovozu na čínský trh. Letos se předpokládá prodej 120 tis. t kuřecího masa z Ruska.

Zvýšená spotřeba kuřecího masa povede k nárůstu jeho podílu na průměrné spotřebě masa. Ta se dnes dělí mezi vepřové, které je s 65 % v r. 2018 stále nejoblíbenějším druhem. Na druhé pozici s 25 % skončilo drůbeží, jehož podíl má ale letos vzrůst na 35 %. Předloni se hovězí maso podílelo na spotřebě masa v Číně 6 % a skopové 4 %.