Potraviny na bázi rostlinných bílkovin, které imitují tradiční produkty na bázi masa, i když v sobě žádné maso neobsahují, mohou být nadále označovány skupinovými názvy jako „burger“, „klobásy“ nebo „párky“. Evropským spotřebitelům to v pátek 23. října oznámili evropští poslanci poté, co parlamentní většinou odmítli návrh na zákaz těchto dosavadních praktik.

V hlasování o otázkách týkajících se zemědělských produktů Evropský parlament uvedl, že takzvané vegetariánské hamburgery, steaky a veganské klobásy se mohou i nadále prodávat v restauracích a obchodech po celé EU. Největší evropské sdružení zemědělců Copa-Cogeca podpořilo zákaz s tím, že označování vegetariánských nebo veganských náhražek označeními, která vycházejí ze zpracování masa, je pro spotřebitele zavádějící.

Na opačné straně debaty skupina 13 organizací, včetně organizací Greenpeace a WWF, vyzvala zákonodárce, aby navrhované pozměňovací návrhy odmítli, argumentujíce tím, že zákaz by EU nejen vystavil „výsměchu“, ale také poškodil její důvěryhodnost v oblasti životního prostředí. Tvrdili totiž, že podpora přechodu ke stravě s vyšším podílem rostlinných produktů je v souladu s ambicí Evropské komise řešit globální oteplování, uvedl na svém serveru The Guardian. Po hlasování Evropská spotřebitelská organizace (European Consumer Organization), která představuje sdružení spotřebitelů, ocenila europoslance za jejich „zdravý rozum“.

Smutné ve vztahu k producentům a zpracovatelům mase je, že zákonodárci přijali další omezení týkající se pojmenování alternativních produktů neobsahujících mléčné výrobky. Pojmy jako „mandlové mléko“ a „sójový jogurt“ jsou v Evropě již zakázány poté, co nejvyšší soud v roce 2017 rozhodl, že čistě rostlinné produkty nelze prodávat pomocí výrazů jako mléko, máslo nebo sýr, které jsou vyhrazeny pro živočišné produkty. Podobný příběh si pamatují čeští spotřebitelé také v případě pomazánkového másla. Zřejmý „dvojí metr“, kterým měří europoslanci, svědčí o nižší podpoře masa jako potraviny ve srovnání s mlékem.

I když je mléko první potravina, kterou člověk po příchodu na svět přijímá, přece jen jde v tomto případě o mléko mateřské. Historie konzumace masa jako potraviny je přitom mnohem starší. Mléko domestikovaných zvířat začalo být využíváno až v rámci tzv. druhé neolitické revoluce. Maso sehrálo historicky ve vývoji našich předků z rodu Homo i druhu Homo sapiens zcela zásadní roli a vždy patřilo mezi základní potraviny. Brát mu toto postavení a vytěsňovat maso rostlinnými alternativami je částečně popíráním jeho nutričního, ale také historického  významu. V západní stravě patří masu centrální úloha a je často považováno za strukturální součást jídla. Konzumace masa se proto v našich podmínkách považuje za konvenční způsob stravování.

Většina vegetariánů v západním světě nebyla vychována v rodinném prostředí ke stylu stravování s vyloučením masa, ale sami učinili rozhodnutí ke konverzi od stravy založené na konzumaci masa, a to z různých důvodů. Na jedné straně existují u vegetariánů postoje, proč nejíst maso, na straně druhé existuje pocit jisté sounáležitosti ke členům své rodiny, příp. širší komunity, která naopak maso přirozeně konzumuje. V těchto postojích lze hledat důvody existence a vývoje náhražek masa.


Kam