Otázka v názvu je českým překladem titulku přehledového článku (Is vegetarianism healthy for children?), který v roce 2019 publikoval Nathan Cofnas z University of Oxford v prestižním časopise Critical Reviews in Food Science and Nutrition (ročník 59, č.13, 2052-2060).

V úvodu si autor položil otázku: “Existují dostatečné důkazy k tomu, abychom mohli definitivně prohlásit, že vhodně naplánovaná vegetariánská nebo veganská strava dodržující doporučení USDA (pozn. Ministerstvo zemědělství USA) je zdravá pro všechny fáze života?” K dispozici je v současnosti řada dlouhodobých epidemiologických studií zahrnujících dospělé vegetariány či vegany, jejichž výsledky naznačují, že ačkoli se u vegetariánů eviduje nižší výskyt určitých nemocí, tak úmrtnost zahrnující všechny příčiny je ve srovnatelných populacích vegetariánů a konzumentů masa (angl. omnivores) podobná.

Existuje však mnohem méně důkazů, které se týkají vlivu bezmasé stravy na zdraví dětí. Vegetariánství může být rizikové během těhotenství. Mléko, sója/luštěniny a vejce nejsou plnohodnotnými náhražkami masa, reálná vegetariánská strava vystavuje děti riziku nedostatků, které mohou mít krátkodobé i trvalé negativní zdravotní důsledky. Některé vlivy popisuje N. Cofnas ve své studii.

Vegetariánství během těhotenství

Ve většině populací je poměr pohlaví chlapců a dívek u novorozenců 105:100. Stres prostředí je spojen s nižším poměrem, neboť dochází k selektivním potratům plodů mužského pohlaví. Podvýživa konkrétně souvisí s nižším poměrem pohlaví (tj. rodí se méně chlapců). Jeden možný test, zda vegetariánství během těhotenství je zdravotně prospěšné, představuje určení  vlivu na poměr pohlaví novorozenců. Jestliže je vegetariánská strava prospěšná zdraví, potom nemá vliv nebo by měla zvýšit poměr pohlaví, pokud je nezdravá, potom tento poměr sníží.

Autor cituje studii z r. 2000, která sledovala téměř 6 000 těhotných žen v jedné britské nemocnici, přibližně 5 % z nich byly vegetariánky. U jejich novorozenců byl zjištěn poměr pohlaví 81,5:100, u žen konzumujících maso byl tento poměr 106:100. Vegetariánkám se tudíž rodili chlapci s 23% nižší pravděpodobností. Možným vysvětlením je, že vegetariánská strava zvyšuje pravděpodobnost spontánních potratů, zejména u plodů mužského pohlaví.

Představují mléko, sója a vejce adekvátní náhradu masa?

USDA, Akademie výživy a dietetiky v USA a další zdravotnické orgány tvrdí, že mléčné výrobky, luštěniny (zejména sója) a v menší míře i vejce mohou nahradit maso bez škodlivých účinků na zdraví.

Mléko

Autor zmiňuje pouze jednu studii, zabývající se u dětí vlivem konzumace mléka versus konzumace masa. Předmětem studie byly děti ve věku 6-14 let (medián 7,4 let) v Keni. Díky chudobě přijímaly děti více jak 75 % svého energetického příjmu z kukuřice a fazolí, méně jak 6 % z potravin živočišného původu. Jejich denní příjem mléka a masa byl velice nízký (přibližně 35 g a 11 g). Výzkumníci rozdělili velkou skupinu dětí do čtyř menších podle podmínek obohacení stravy: maso, mléko, energie a kontrola. Každý školní den přijímaly děti lokální pokrmy rostlinného původu obohacené – ve skupině Maso 60 g mletého hovězího, ve skupině Mléko 200 ml mléka a ve skupině Energie dalšími 3 g oleje. Jídla v každé ze tří skupin měla přibližně stejný obsah energie. Děti v kontrolní skupině nedostávaly žádné jídlo navíc. Výzkumníci měřili několik výsledků týkajících se růstu, intelektuální schopnosti, výsledků ve škole a sociální chování.

Po 2,25 letech měla nejlepší výsledky skupina Maso. Děti v této skupině vykázaly největší zlepšení v Raven´s Progressive Matrices (Raven’s Progressive Matrices neboli RPM je neverbální skupinový test, který se většinou používá ve vzdělávacích zařízeních. Obvykle se jedná o 60položkový test používaný při měření abstraktního uvažování a považovaný za neverbální odhad fluidní inteligence. Fluidní inteligence je vrozená inteligence). Naopak nejnižší zlepšení bylo zaznamenáno ve skupině Mléko (i v porovnání s kontrolní skupinou). Skupina Maso vykázala také zvýšenou fyzickou aktivitu a nejvyšší nárůst vůdčí činnosti. Autoři citované studie připisují lepší výsledky dětí ze skupiny Maso vyššímu příjmu vitaminu B12 a více biologicky dostupnému zinku a železu, neboť maso zlepšuje vstřebávání železa a zinku z potravin rostlinného původu. Mikroživiny a vysoce hodnotné bílkoviny v mase mohou být důležité pro kognitivní výkon. Horší výsledky skupiny Mléko dali autoři do možné souvislosti s vysokým obsahem kaseinu a vápníku v mléce, tyto složky zasahují do vstřebávání železa, které je zásadní pro optimální kognitivní výkon.

Sója a jiné luštěniny

Fytoestrogeny, zejména isoflavony, se nacházejí v luštěninách a hlavně v sóji ve vysokých koncentracích. Vegetariáni/vegani mají tendenci mít v krvi vysoké hladiny fytoestrogenů ve srovnání s jedinci konzumujícími maso. U dospělých jsou fytoestrogeny spojené s pozitivním vlivem na zdraví, u dětí mohou mít naopak negativní účinky.

Studie na zvířatech prokázaly, že fytoestrogeny zasahují do funkce estrogenu během kritické fáze vývoje s řadou negativních vlivů na zdraví (malformace vaječníků, dělohy, prsní žlázy a prostaty, předčasné pohlavní dospívání, snížená plodnost). Autor cituje studii z r. 2000, která zjistila u novorozenců mužského pohlaví narozených vegetariánským matkám 3,5krát častější výskyt hypospadie (pozn.: vrozený rozštěp močové trubice na spodní straně penisu), který byl statisticky spojen s konzumací luštěnin. U chlapců narozených matkám konzumujících maso byl výskyt 0,6 %, u novorozenců vegetariánských matek 2,2 %.

Antinutrienty: absorpce železa a zinku

Luštěniny, zejména sója, obsahují fytáty (pozn. soli kyseliny fytové), které významně snižují vstřebávání minerálních prvků, včetně železa a zinku. Studie provedené na vegetariánech ukázaly, že jsou v mnohem větším riziku nedostatku železa. Ačkoli většina studií ukazuje, že vegetariáni/vegani mají tendenci mít podobný, nebo i vyšší denní příjem železa v porovnání s konzumenty masa, na rozdíl od nich mají ale významně nižší průměrné koncentrace ferritinu v krevním séru. Tato skutečnost je způsobená nižší biologickou dostupností železa ve vegetariánské stravě.

Vejce

Vajíčka jsou zdrojem velmi kvalitních bílkovin a mají rovněž vysoký obsah železa a zinku. Mohou být slibnou náhražkou masa. Nicméně je otázkou, zda by jí měly vejce být v případě těhotných žen a dětí.

Jedno vejce obsahuje přibližně 1 mg nehemového železa a 1 mg zinku, což je podle USDA okolo 10 % doporučeného dietního příspěvku (RDA – recommended dietary allowance) pro děti ve věku 9-12 let. Protože je ale železo z vajec méně biologicky dostupné a protože konzumace vajec jako takových snižuje vstřebávání železa, děti by měly sníst více, než kolik je RDA železa z vajec, aby se dostaly na doporučený příjem. Vejce obsahuje 6 g bílkovin, toto množství odpovídá 11 % RDA pro chlapce ve věku 14 a více let. Pokud děti spoléhají na vejce jako na hlavní zdroj, příp. primární zdroj bílkovin, železa a zinku (v závislosti na věku, pohlaví a tělesné váze), potom by jich měly denně sníst několik, aby se dostaly na doporučení USDA. To je ale nereálné.

Poměr mastných kyselin (MK) řady omega-6 (n-6) a omega-3 (n-3) je u vajec mírně nad 15:1. Vejce by proto ještě více přispěly k zvýšení vysokého poměru MK řady n-6 a n-3 v případě vegetariánské stravy.

 

Potenciální nedostatky a jejich důsledky pro mozek a tělesný vývoj

Vitamin B12

Autor cituje studii z r. 2003, která zjistila nedostatek vitaminu B12 (definována jako koncentrace < 156 pmol/l) u 26 % dospělých vegetariánů, 52 % veganů a 1 % konzumentů masa. Průměrné koncentrace u veganů byly 148 pmol/l, u vegetariánů 192 pmol/l a u konzumentů masa 287 pmol/l. Navíc 20 % vegetariánů a 59 % veganů v citované studii bralo doplňky stravy v podobě vitaminů B, které ještě zlepšily jejich stav týkající se hladiny vitaminu B12.

Důsledky nedostatku tohoto vitaminu v dětství pro mozek a tělesný vývoj jsou značné. Potenciální důsledky zahrnují narušený kognitivní vývoj, slabší školní výkony, deprese, únavu, poškození nervů. Kojení batolat, jejichž matky jsou vegetariánky nebo veganky je také rizikové z hlediska nedostatku vitaminu B12.

Kreatin

Příjem kreatinu může hrát důležitou roli pro kognitivní funkce. Autor cituje jednu placebem kontrolovanou studii, ve které byl po dobu 6 týdnů podáván orálně doplněk kreatinu. U vegetariánů zlepšil testy na fluidní inteligenci a měření pracovní paměti, rozdíl mezi kontrolní skupinou a skupinou s přídavkem kreatinu byl výrazný. V případě konzumentů masa neměl ale přídavek kreatinu žádný vliv na kognitivní funkce.

Výsledky publikovaných studií poskytují důkazy, že nedostatek kreatinu ve stravě vegetariánů snižuje fluidní inteligenci a pracovní paměť přibližně o 1 směrodatnou odchylku, což odpovídá asi 15 IQ bodům.

V závěru své přehledové studie autor uvádí, že uvedené důkazy naznačují, že stále existuje mnoho neznámých o zdravotních účincích bezmasé stravy u dětí. Rodiče by měli být informováni, že debata o zdravotních účincích vegetariánství u dětí není tak či onak stále uspokojivě vyřešena.


Kam