Optimální výživa je zásadní pro maximalizaci fyzické výkonnosti, usnadnění regenerace a adaptace a udržení celkového zdraví u sportovců i aktivních dospělých. Přehledový článek zveřejněný letos v časopise Meat Science (Egan, 2026) se zabývá rolí masa ve stravě této skupiny populace.
Maso poskytuje důležitý zdroj bílkovin a esenciálních aminokyselin, konjugované kyseliny linolové a omega-3 polynenasycených mastných kyselin (MK), stejně jako mikroživin (hemové železo, draslík, fosfor, selen, zinek a vitamíny B2, B3, B5, B6, B12 a D). V mase je přítomna i řada dalších nenutričních, ale potenciálně bioaktivních molekul, mezi které patří mimo jiné kyselina alfa-lipoová, L-karnitin, karnosin, cholin, koenzym Q10, kreatin, glutathion a taurin. Na druhou stranu využití některých těchto látek z potravy je sporné. Perorální podávání karnosinu (a v širším smyslu i při konzumaci masa) je neúčinnou metodou pro zvýšení koncentrace karnosinu ve svalech u lidí. Požitý karnosin je totiž nakonec metabolizován ještě před dosažením kosterního svalstva enzymem karnosinázou, který katalyzuje rozklad karnosinu a který je přítomen v krevním séru. Vyřazení masa včetně drůbežího masa z jídelníčku žen nemělo žádný vliv na obsah karnosinu v plazmě ani v kosterním svalstvu po dobu 3 a 6 měsíců, což naznačuje, že obsah karnosinu v konzumovaném mase má malý vliv na koncentraci karnosinu v kosterním svalstvu.
Dalším příkladem je kreatin, jehož koncentrace v mase různých zvířat se pohybuje od 250 do 400 mg/100 g tepelně upraveného masa. Je dobře známo, že suplementace monohydrátem kreatinu přináší výhody při krátkodobém a vysoce intenzivním tréninku, a to zvýšením zásob kreatin-fosfátu v kosterním svalstvu a usnadněním větší schopnosti rychle zregenerovat ATP a tlumit akumulaci vodíkových iontů. Strava s podílem masa vede ke koncentraci kreatinu v kosterním svalstvu na přibližně 60-80 % nasycení. Typický režim suplementace popsaný okolo 3 g denně po dobu delší než 28 dnů zvýší tyto koncentrace o dalších asi 20-40 %. Kreatin přítomný v mase jednoduše přispívá k celkové tělesné zásobě kreatinu, jak naznačují nižší koncentrace kreatinu v kosterním svalstvu u vegetariánů nebo při přechodu z tradiční na vegetariánskou stravu.
Kontrastním příkladem ke karnosinu je železo. Červené maso, zejména hovězí (okolo 2,7 mg Fe/100 g), je důležitým zdrojem železa v potravě a poskytuje jak hemové (okolo 80 %), tak nehemové železo. Observační studie podporují přínos konzumace červeného masa pro udržení vyšší hladiny železa v různých populačních skupinách.
Mezi různými skupinami potravin, které tvoří celkový jídelníček člověka, je bezesporu maso produktem, která vyvolává nejvíce kontroverzních debat, přičemž většina z nich se zaměřuje spíše na červené maso nebo zpracované maso než na maso drůbeží. Někteří se zasazují o jeho omezení nebo úplné vyloučení z jídelníčku sportovců, ale jiní navrhují maso včetně drůbežího jako potraviny, které poskytují nezbytné živiny a prospěšné účinky pro sportovce i aktivní dospělé. Termín „aktivní dospělý“ má odrážet soulad s Globálními doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO) o fyzické aktivitě pro zdraví z roku 2020. Podle tohoto doporučení by se dospělí (18 až 64 let) měli věnovat: (i) 150 až 300 minut týdně aerobní fyzické aktivitě střední intenzity nebo 75 až 150 minut týdně aerobní fyzické aktivitě vysoké intenzity nebo ekvivalentní kombinaci obou; a (ii) dva nebo více dní týdně aktivitám posilování svalů střední nebo vyšší intenzity zahrnujícím všechny hlavní svalové skupiny.
Současné vzorce konzumace masa sportovci a aktivními dospělými nejsou dobře popsány, ale jsou v zásadě v souladu s většinou stravovacích doporučení, která podporují dostatečnou výživu a zdraví populace. Doporučení týkající se masa v pokynech pro sportovní výživu často zdůrazňují libové kusy masa. Ačkoli neexistuje univerzální definice libového masa, obvykle se vztahuje na <10 g tuku na 100 g syrového masa. Libové maso proto stále obsahuje několik g tuku na 100 g masa, takže je třeba zvážit profil mastných kyselin (MK) v mase. Zatímco obsah nasycených MK v červeném mase je obvykle středem zájmu dietních doporučení, MK ve formě konjugované kyseliny linolové (CLA) a ω-3 MK jsou naopak navrhovány jako látky poskytující zdravotní přínosy.
V Evropské prospektivní studii EPIC (European Prospective Investigation into Cancer and Nutrition), do které bylo zařazeno téměř půl milionu dospělých ve věku 35 až 69 let z 10 evropských zemí, byl medián příjmu červeného masa ve skupině s nejnižším příjmem 20,3 g/den (muži) a 20,5 g/den (ženy) a ve skupině s nejvyšším příjmem 110,8 g/den (muži) a 70,9 g/den (ženy). Při těchto příjmech nebyl pozorován žádný nárůst relativního rizika úmrtnosti na rakovinu a kardiovaskulární onemocnění. U zpracovaného masa (tj. masné polotovary a masné výrobky) však byl pozorován nárůst relativního rizika úmrtnosti na rakovinu (11 % při zvýšení příjmu 50 g/den) a na kardiovaskulární onemocnění (30 % při zvýšení příjmu 50 g/den), přičemž medián příjmu ve skupině s nejvyšším příjmem byl 121,3 g/den (muži) a 71,0 g/den (ženy).
V praxi se porce masa často uvádí jako množství o velikosti dlaně dospělého, což se bere jako 85 g syrového masa. Doporučení pro příjem bílkovin pro sportovce a aktivní dospělé obecně navrhují 1,2 až 2,0 g/kg tělesné hmotnosti/den, přičemž cílové hodnoty na jeden příjem jídla jsou často vyjádřeny buď relativně jako 0,24 až 0,50 g/kg tělesné hmotnosti, nebo absolutně jako přibližně 20 až 40 g bílkovin. Na základě obecné hodnoty obsahu bílkovin v mase se tyto cílové hodnoty na jeden příjem jídla rovnají přibližně 100 až 150 g masa měřeného jako hmotnost v syrovém stavu. Proto by sportovec nebo aktivní dospělý, který by konzumoval 3 nebo 4 porce této velikosti ve formě nezpracovaného červeného masa týdně, byl v zásadě v souladu s většinou stravovacích doporučení zaměřených na dostatečnou výživu a zdraví populace.
Pro sportovce a aktivní dospělé může být maso cennou součástí stravy, která je v souladu se současnými osvědčenými postupy sportovní výživy a podporuje regeneraci, adaptaci, výkon a zdraví sportovců a aktivních dospělých.
[Egan, B.: Meat in the diet of athletes and active adults. Meat Science, 233 (2026) 110005]
