EU zakázala používání všech hormonálních stimulátorů růstu (HGP) pro účely výkrmu u zvířat určených k produkci potravin v roce 1988 (směrnice 88/146/EHS) s tím, že neexistuje žádný přijatelný denní příjem pro žádný HGP. Tento zákaz byl zaveden v roce 1981 (směrnice 81/602/EHS) a rozšířen v roce 1985 před dokončením vědeckých studií hodnotících použití trenbolonu a zeranolu pro účely podpory (stimulace) růstu, a to navzdory průběžné zprávě vydané v roce 1982, která uváděla, že použití E2 (17beta-estradiol), testosteronu a P4 (progesteron) u zvířat určených k produkci potravin pro účely podpory růstu by nepředstavovalo žádné riziko pro spotřebitele. Zákaz byl dokončen v roce 1988 a trvá dodnes podle směrnice 2003/74/ES, odůvodněno stanoviskem Vědeckého výboru pro veterinární opatření týkající se veřejného zdraví, který opakovaně uvedl, že pro žádný z těchto hormonů neexistuje bezpečná úroveň příjmu.
Bez ohledu na to hovězí maso samčího či samičího původu inherentně obsahuje endogenní steroidní hormony, jako jsou E2 a P4, které se nacházejí v řadě tkání. V USA se používají také jako exogenní HGP. Zároveň jsou v USA až 90 % skotu ve výkrmnách podávána ve formě implantátů HGP za účelem zvýšení přírůstku a zlepšení konverze krmiva. Tyto implantáty zajišťují pomalé uvolňování buď exogenně dodávaného E2 a P4, nebo syntetických hormonů, včetně estradiol-benzoátu, testosteron-propionátu, trenbolon-acetátu a zeranolu, a podléhají pokynům pro vhodné zastavení aplikace před porážkou. Melengestrol-acetát (MGA) je schválen pro krmení skotu samičího pohlaví za účelem potlačení jejich estrální cykličnosti a zvýšení jejich denního přírůstku a účinnosti krmení a nemá žádnou ochrannou lhůtu.
Stanovení pohlaví původu v produktech z hovězího masa je v USA důležitým faktorem pro rozlišení mezi endogenními a exogenními zdroji hormonů. Autoři Trott et al. (2026) vyvinuli test kvantitativní polymerázové řetězové reakce (qPCR), který detekoval již pouhých 0,003 % podílu masa samčího pohlaví ve vzorku složeném z masa s převahou jedinců samičího pohlaví. Z 213 vzorků hovězího výsekového masa a orgánů z maloobchodu bylo 56 % od samčího a 44 % samičího pohlaví. Mezi vzorky mletého hovězího masa (n = 108) bylo 78,7 % smíšených mas samčího a samičího pohlaví, 16,7 % byli samci, 3,7 % byly samice kontaminované nízkým obsahem samců a 0,9 % byly samice.
Ke kvantifikaci 12 endogenních nebo syntetických hormonů/hormonálních stimulátorů růstu (HGP) v 517 vzorcích hovězího masa byla použita kapalinová chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií. Maso, orgány a tuk z volů, kterým byl implantován HGP, sloužily jako pozitivní kontroly pro pohlaví, genotyp a hormonální aplikaci. Mezi všemi testovanými vzorky byly detekovány dva HGP (trenbolon, n = 2; a melengestrol-acetát, MGA, n = 78). Byly také detekovány dva endogenní hormony, které potenciálně pocházely z HGP, a to progesteron (P4; n = 140) a testosteron (n = 23). MGA a P4 byly nejvyšší u samic (P <0,0001), testosteron byl nejvyšší u samců (P <0,05), zatímco hladiny testosteronu korelovaly s epitestosteronem u samců (R2 = 0,33). Na základě pohlaví vzorků pocházely všechny detekce P4 a testosteronu téměř jistě z endogenních zdrojů. MGA byl detekován u sedmi samců, dvou organických vzorků a šesti vzorků prodávaných jako „bez hormonů“, což nebylo v souladu s pokyny pro použití produktu nebo tvrzeními na etiketě. Tyto výsledky prokazují účinnost qPCR pro určení pohlaví nakupovaného hovězího masa za účelem identifikace původu zbytkových hormonů.
[Trott et al.: Determining the sex of store-bought beef to distinguish between endogenous and exogenous hormone residues. Meat Science, 234 (2026), 110040]
