Podle zprávy EFSA o zoonózách za r. 2018 byla kampylobakterióza nejčastěji hlášeným alimentárním onemocněním lidí. Je tomu tak již téměř 15 let (od r. 2005). V r. 2018 bylo na úrovni EU hlášeno celkem 246 571 případů kampylobakteriózy. Na 100 000 obyvatel připadlo průměrně 64,1 nemocných lidí s úředně potvrzeným nálezem. Odhaduje se, že počty skutečně nemocných jsou každým rokem podstatně vyšší (až 9 milionů na úrovni EU), ne každý případ se totiž dostane do úřední evidence.

Z jednotlivých členských zemí držela v předloňském roce prvenství ČR, kde na 100 tisíc lidí bylo hlášeno 215,8 případů nemocných kampylobakteriózou, na druhém místě bylo Slovensko (153,2 případy) a Lucembursko (103,8 případů). V sousedním Německu to bylo 81,6 případů/100 tisíc obyvatel a v Rakousku 90,7. V absolutních počtech hlášených a potvrzených případů mělo prvenství Německo (67 585 případů), v ČR jich bylo evidovaných 22 895. Německo vykázalo v EU přední místo také v počtu hromadných – ohniskových onemocnění způsobených Campylobacter spp. Z celkového počtu 524 ohnisek v EU jich na Německo připadlo 170. První příčku obsadilo Slovensko s 202 hromadnými onemocněními vyvolanými kampylobaktery. U našich západních sousedů bylo předloni hlášeno celkem 416 ohniskových onemocnění z potravin bakteriálního, virového nebo parazitárního původu. Největší podíl (41 %) měly na svědomí právě bakterie roduCampylobacter.

Kuřecí maso platí za jeden z nejčastějších zdrojů kampylobakterů pro člověka. Z 3 746 vzorků kůže kuřecích krků vyšetřených na úrovni EU bylo předloni pozitivních 34,6 %. Z čerstvého kuřecího masa se podařilo bakterie Campylobacter spp. izolovat častěji (37,5 %).

Výsledkům zveřejněným ve zprávě EFSA odpovídaly také nálezy v Německu. Referoval o nich časopis Fleischwirtschaft s odkazem na výsledky Spolkového úřadu pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin (BVL) v Berlíně. Téměř polovina vzorků kůže z krku poražených kuřat odebraných na jatkách (46,3 %) a čerstvého kuřecího masa (47,8 %) byla pozitivních. Téměř jedna čtvrtina jatečně upravených kuřecích těl překročila hranici 1 000 kolonií tvořících jednotek (KTJ) Campylobacter spp. na 1 g. Opatření EU v podobě kritéria hygieny výrobního procesu podle konsolidovaného Nařízení č. 2073/2005 se tak ještě minula účinkem a nevedla k žádnému významnému poklesu bakteriální zátěže kuřecího masa těmito bakteriemi. Toto kritérium vstoupilo v platnost v r. 2017 a v tom roce překročil limit 1 000 KTJ/g z testovaných jatečně upravených těl kuřat podíl 22,7 %. V předloňském roce to bylo 22,6 %, prakticky stejný výsledek.


Kam

error: Obsah webu je chráněn!