Tab. 1: Produkce a spotřeba masa v EU-27 v období 2020-2025, údaje v 1 000 t (pramen: Fleischwirtschaft 3/2026)

V EU-27 je pozorovatelný trend ve snižování podílu výdajů za potraviny z celkových výdajů domácností. Hlavním důvodem je růst příjmů a v porovnání s tím podprůměrné zvyšování cen potravin. S rostoucím blahobytem se posouvají priority domácností. Zvyšující se životní standard se odráží v nárůstu výdajů za bydlení, cestování, volnočasové aktivity a zdravotní péči.

Tab. 2: Podíly výdajů za potraviny (%) na celkových výdajích domácností EU-27 v roce 2024 (pramen: Fleischwirtschaft 3/2026)

Z výdajů za potraviny si drží vysoký podíl maso a masné výrobky. V Německu v r. 2024 připadlo z celkových výdajů v maloobchodě za potraviny 214 mld. euro na maso a masné výrobky 38 mld., stejnou částku utratili předloni Němci i za ovoce a zeleninu. O něco více (39 mld. euro) vydali v Německu za chléb a pečivo. Za mléko, mléčné výrobky a vejce utratili Němci 35 mld. euro a za cukr a sladkosti 19 mld. Za ostatní kategorie potravin to bylo 45 mld. euro a za nápoje 61 mld. V restauracích, kavárnách a jídelnách utratili Němci dalších 107 mld. euro.

Pět nejčastějších sérovarů salmonel v EU, které se podílejí na lidských infekcích, bylo rozděleno následovně: S. Enteritidis (58,4 %), S. Typhimurium (11,0 %), monofázická S. Typhimurium (1,4,[5],12:i:-) (10,4 %), S. Infantis (3,2 %) a S. Derby (1,2 %). V kontextu nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 o kritériích bezpečnosti potravin byla podíl vzorků pozitivních na salmonely zjištěných ve fázi výroby (4,9 %) dvakrát vyšší než při distribuci potravin (2,3 %). Nejvyšší úrovně kontaminace byly zjištěny u „masných výrobků z drůbežího masa určených ke konzumaci po tepelné úpravě“ (13,2 % při výrobě a 5,0 % při distribuci), „strojně odděleného masa (SOM)“ (12,8 % při výrobě a 3,6 % při distribuci), „mletého masa a masných polotovarů z drůbežího masa určených ke konzumaci po tepelné úpravě“ (9,9 % při výrobě a 5,8 % při distribuci) a „čerstvého drůbežího masa“ (7,7 % při distribuci a 6,3 % při výrobě).

V souvislosti s nařízením Komise (ES) č. 2073/2005 členské státy hlásily nejvyšší podíly vzorků pozitivních na salmonely během kontrol podle kritérií hygieny výrobního procesu u JUT na jatkách mezi úředně odebranými vzorky u brojlerů (18,7 %), krůt (17,4 %) a prasat (3,8 %). Nižší záchyty byly pozorovány u oficiálně odebraných vzorků u skotu (1,5 %) a ovcí (1,2 %). U vzorků odebraných provozovateli potravinářských podniků byly podíly vzorků pozitivních na salmonely výrazně nižší: 4,9 % u brojlerů, 3,5 % u krůt, 0,95 % u prasat, 0,39 % u ovcí a 0,29 % u skotu. U koní a koz byla míra pozitivních vzorků velmi nízká (< 1 %), a to jak u oficiálních, tak u vlastních kontrol.

V roce 2024 byl v jednotkách vzorků potravin (food sampling units) určených k přímé spotřebě (N = 102 696) hlášených 24 členskými státy zjištěn velmi nízký podíl (0,23 %) pozitivních vzorků, přičemž nejvyšší úrovně kontaminace byly zjištěny u „masa a masných výrobků z krůtího masa“ (3,2 %), „klíčků (naklíčených semen)“ (2,9 %) a „masa a masných výrobků z kuřecího masa“ (1,3 %). Z 520 720 jednotek vzorků potravin „neurčených k přímé spotřebě“ hlášených 28 členskými státy bylo 2,3 % pozitivních na salmonely, přičemž nejvyšší úrovně kontaminace byly zjištěny u „masa a masných výrobků z kuřecího masa“ (5,1 %), „masa a masných výrobků z krůtího masa“ (4,7 %), „ostatního masa a masných výrobků“ (2,5 %), „masa a masných výrobků z vepřového masa“ (1,9 %) a „smíšených masných výrobků“ (1,1 %).

V roce 2024 bylo v EU evidováno 1 238 ohnisek alimentárních onemocnění způsobených infekcí Salmonella spp. Jen u pětiny z nich (247) se podařilo objasnit nejen příčinu (tj. původce), ale také potravinu, která sloužila jako vehikulum přenosu salmonel, a místo, kde se lidé infikovali kontaminovanými potravinami. Tato ohniska se označují jako strong evidence. V nejvyšším počtu (83 ohnisek) byly vehikulem vejce a vaječné výrobky. Svědčí to o stále přetrvávajícím podílu této kategorie potravin na infekci lidí salmonelami. Vícesložkové potraviny (mixed foods) stály za 36 ohnisky, pečivo včetně plněného pečiva za 23 ohnisky, kuřecí maso a výrobky z kuřecího masa za 19 ohnisky a vepřové maso včetně výrobků z vepřového masa (16), nebo zelenina včetně zeleninových šťáv (16) byly vehikulem v dalších početně největších ohniscích.

Pokud jde o 20 nejčastějších sérovarů Salmonella spp. podle potravinových zvířat, byla S. Enteritidis nejčastěji hlášeným sérovarem ve zdroji nosnice–vejce a druhým nejčastějším v zdroji výkrmová kuřata–kuřecí maso. Salmonella Infantis byla zdaleka dominantním sérovarem ve zdroji kuřata-kuřecí maso. V zdroji prasat–vepřové maso byly nejčastějšími sérovary monofázické S. Typhimurium a S. Derby, následované S. Typhimurium. V kategorii „skot–hovězí maso“ byl nejčastějším sérovarem S. Typhimurium, následovaná S. Dublin.

Připraveno z The European Union One Health 2024 Zoonoses Report (https://doi.org/10.2903/j.efsa.2025.9759)

Informace o druzích bakterií rodu Campylobacter poskytlo 24 členských států pro 57,7 % (97 231/168 396) potvrzených případů hlášených v EU, což představuje nárůst ve srovnání s rokem 2023 (57,6 %; 85 066/147 622). Z těchto případů bylo 87,5 % Campylobacter jejuni, 11,9 % C. coli, 0,27 % C. fetus, 0,26 % C. upsaliensis a 0,1 % C. lari.

Dvacet šest členských států a Spojené království (Severní Irsko) nahlásily údaje za rok 2024 v souvislosti s vyšetřením vzorků poražených kuřat (brojlerů) podle kritérií hygieny výrobního procesu, jak je stanoveno v nařízení Komise (ES) č. 2073/2005. Výsledky ad hoc oficiálních vzorků nahlásilo 17 členských států, zatímco vyšetření vzorků odebraných provozovateli potravinářských podniků (PPP) nahlásilo 20 členských států a Spojené království (Severní Irsko). Údaje od obou kategorií odebraných vzorků poskytlo 11 členských států. Pokud jde o úřední kontrolní vzorky (N = 15 431), 24,3 % z nich překročilo limit 1000 KTJ/g (kolonie tvořící jednotky), což představuje nárůst oproti 16,0 % pozorovaným v roce 2023. V procentuálním podílu výsledků testů překračujících limit byla pozorována značná variabilita, od žádných pozitivních vzorků v Lucembursku po 82,2 % v Řecku. Bulharsko a Rumunsko vykázaly 0,34 %, respektive 0,80 % vzorků překračujících limit, zatímco pět členských států (Estonsko, Německo, Maďarsko, Nizozemsko a Polsko) hlásilo hodnoty mezi 7,7 % a 9,5 %. Naopak osm členských států (Belgie, Kypr, Francie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva a Španělsko) hlásilo střední a vysoký podíl vzorků překračujících limit, v rozmezí od 14,7 % do 36,4 %. Patnáct členských států hlásilo vzorky pozitivní na Campylobacter spp. jak pod, tak nad limitem, přičemž z 15 190 testovaných vzorků bylo 9 560 pozitivních vzorků (62,9 %).

Pokud jde o výsledky odběrů vzorků kůže z krku kuřat odebraných PPP (N = 67 042), 16,4 % překročilo limit 1000 KTJ/g, což představuje nárůst oproti 15,8 % pozorovaným v roce 2023. ČR hlásila 3 620 testovaných vzorků s podílem pozitivních 33,6 %. Podobný podíl (34,0 %) eviduje vloni i Polsko nebo Portugalsko (32,5 %).

V roce 2024 byl výskyt Campylobacter spp. v jednotkách vzorků z hlavních kategorií potravin určených k přímé spotřebě (RTE; ready-to-eat) 0,36 % a u potravin k další úpravě (non-RTE) 17,7 %. V roce 2024 pocházela většina z 2517 jednotek vzorků potravin kategorie RTE hlášených 10 členskými státy ze skupiny „ovoce, zelenina a džusy“ (34,8 %), následované skupinami „maso a masné výrobky“ (27,1 %) a „mléko a mléčné výrobky“ (21,1 %). Celkem byl Campylobacter spp. detekován v devíti vzorcích potravin RTE: tři v živých mlžích (ústřice), tři v předkrájené zelenině určené k přímé spotřebě a tři v pokrmech obsahujících maso.

Výsledky hlášené v roce 2024 17 členskými státy pro potraviny, které nebyly určeny k přímé spotřebě (non-RTE; N = 23 195), ukázaly, že „maso a masné výrobky“ byly nejvíce kontaminovanou skupinou potravin (18,5 %), následované „rybami a produkty rybolovu (10,1 %). V období 2020–2023 bylo z 62 259 testovaných vzorků „maso a masné výrobky“ nejvíce kontaminovanou skupinou potravin (14,8 %), spolu s „rybami a produkty rybolovu – které nejsou určeny k přímé konzumaci“ (15,0 %), ačkoli bylo testováno méně vzorků (N = 619). Patnáct členských států uvedlo 21,0 % vzorků pozitivních ve skupině čerstvého masa. Procento jednotek pozitivních na Campylobacter spp. bylo nejvyšší u masa z krůt (26,0 %), následovalo kuřecí maso (22,8 %) a „ostatní čerstvé maso“ (7,2 %). Procentní podíly čerstvého vepřového (1,6 %) a hovězího (0,71 %) masa zůstaly nízké, resp. velmi nízké. V roce 2024 byl zaznamenán nárůst procenta pozitivních vzorků ve srovnání s obdobím 2020–2023 u potravin, které nejsou určeny k přímé spotřebě (17,7 % oproti 13,5 %), a u čerstvého masa (21,0 % oproti 14,8 %).

Nálezy Campylobacter spp. ve vzorcích masa korespondovaly se záchyty u zvířat, jak ukazuje tabulka.

Tab.: Záchyty Campylobacter spp. z testovaných skupin zvířat v roce 2024 (pramen: EFSA, 2025)

Upraveno podle The European Union One Health 2024 Zoonoses Report; EFSA Journal. 2025; 23: e9759

Tab: Potvrzené případy, počty úmrtí a počty ohnisek nejčastějších bakteriálních alimentárních onemocnění zoonotického charakteru v EU-27 v roce 2024 (pramen: EFSA, 2025)

V rámci členských zemí EU existují rozdíly v evidované incidenci zmíněných onemocnění, tj. v počtu případů/100 000 obyvatel a rok. Rozdíly jsou mnohdy způsobené odlišnou formou hlášení. Příkladem je evidence případů humánní salmonelózy. Za rok 2024 všech 27 členských států EU oznámilo informace o infekcích netyfoidní salmonelózy u lidí. Hlášení salmonelózy je povinné ve 24 členských státech EU, zatímco ve třech členských státech (Belgie, Francie a Nizozemsko) je dobrovolné. Definici případu EU použilo 24 členských států, zatímco tři členské státy (Francie, Německo a Itálie) uvedly, že používají jiné definice případů. Všechny země s výjimkou Španělska a Nizozemska měly komplexní systém dohledu. Systémy dohledu nad salmonelózou pokrývaly celou populaci ve všech členských státech s výjimkou tří: Belgie, Nizozemska a Španělska. Odhadované pokrytí systémem dohledu bylo 85 % v Belgii, 64 % v Nizozemsku a 82 % ve Španělsku. Tyto odhadované podíly pokrytí populace byly použity při výpočtu incidence pro tyto členské státy.

Logicky nejvyšší incidence byla zaznamenána u kampylobakteriózy, tj. onemocnění vyvolaných bakterií Campylobacter spp. V EU-27 byla v r. 2024 průměrná incidence 55,3 případů/100 000 obyvatel. Nejvyšší incidenci hlásilo Lucembursko (172,9), ČR byla s hodnotou 130,5 na druhém místě v EU-27. Na třetí příčce s incidencí 118,7 bylo Slovensko. Podobně skončily země bývalého Československa v incidenci salmonelózy. Průměrná incidence byla vloni v EU 18,6. Nejvyšší mezi členskými státy byla hlášená Slovenskem (72,2), druhou příčku obsadila ČR (64,2). Infekce STEC si vyžádaly průměrnou incidenci 3,50 případů/100 000 obyvatel EU. Šestinásobně vyšší hlásilo Dánsko (21,3), o něco nižší mělo druhé Irsko (13,7). ČR (0,69) i Slovensko (0,18) byly hluboko pod průměrem. A co do výskytu čtvrtá nejčastější bakteriální zoonóza, listerióza (ale první co do smrtnosti) zaznamenala průměrnou incidenci 0,69. Nejvyšší hlásilo Španělsko (0,96) nebo Francie (0,90). Jak ČR (0,56) tak také Slovensko (0,20) vykázaly podprůměrné hodnoty incidence.

V dokumentu zveřejněném tento týden EK uvedla: „Měla by být zavedena specifická právní ustanovení na ochranu termínů souvisejících s masem, aby se zvýšila transparentnost na vnitřním trhu, pokud jde o složení potravin a jejich nutriční hodnotu, a aby se zajistilo, že spotřebitelé se mohou informovaně rozhodovat, zejména ti, kteří hledají specifický nutriční obsah, který je tradičně spojován s masnými výrobky.“

Pojmy, které by se nesměly spojovat s rostlinnými analogy masa, jsou (uvádíme anglický výraz a jeho český překlad):

Tab. 1: Vývoj exportu vepřového masa z EU v období 2020-2024 (údaje v mil. t JUT; pramen: Eurostat)

Nejvíce vepřového nakoupila vloni Čína (1,157 mil. t) s meziročním poklesem 3,7 %. Méně oproti roku 2023 odebralo Spojené království (0,9 mil. t, minus 0,8 %), naopak Filipíny navýšily odběry o 24,7 %. Pořadí top 10 destinací pro vepřové z EU je patrné z tab. 2.

Tab. 2: Pořadí 10 předních destinací pro vývoz vepřového z EU (údaje v mil. t JUT; pramen: Eurostat)

Celosvětově je největším exportérem vepřového masa EU, následovaná USA, Brazílií a Kanadou. Přitom EU vykazuje z uvedených 4 regionů nejdražší maso. Průměrná cena v euro/100 kg JUT byla ve 14. týdnu v EU 202,08, v USA 178,53, v Brazílii 160,64 a v Kanadě 138,36 euro/100 kg.

Nejvíce vepřového importují aktuálně Čína a Hongkong, druhé je Mexiko a dále pak Japonsko a Spojené království. V roce 2023 se na globální produkci vepřového masa 123,7 mil. t podílela Čína 48 % a EU jako druhý největší producent 17 %.

Tab. 1: Porážky skotu a produkce hovězího masa v EU v letech 2021-2024 (pramen: https://agridata.ec.europa.eu )

Největším producentem hovězího masa v EU je Francie. Vloni se tamní produkce přiblížila 1,3 mil. t, avšak v meziročním srovnání nepatrně klesla. Přes 1 mil. t hovězího vyprodukovalo ještě Německo, které naopak svoji produkci nepatrně zvýšilo. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamenalo páté Polsko (+23,7 %), které tak patří mezi největší producenty masa v EU (neotřesitelné prvenství v produkci drůbežího masa s loňskými necelými 2,9 mil. t, čtvrté místo v produkci vepřového masa s 1,9 mil. t). Naopak produkce hovězího masa klesla v Nizozemsku. Detaily ve skupině top 10 producentů hovězího masa v EU ukazuje tab. 2.

Tab. 2: Deset největších producentů hovězího masa v EU v roce 2024 a porovnání s rokem 2023 (údaje v 1 000 t JUT; pramen: https://agridata.ec.europa.eu)

Tab. 1: Porážky prasat a produkce vepřového masa v EU v letech 2021-2024 (pramen: https://agridata.ec.europa.eu/extensions/DashboardPigmeat/PigmeatProduction.html )

Největším producentem vepřového masa v EU je již několik let Španělsko. Vloni se tamní produkce přiblížila 5 mil. t ve váze JUT (4 917,7 tis. t) a tak jako ve většině dalších zemí (tab. 2) se meziročně zvýšila. Nárůst produkce zaznamenalo meziročně 9 zemí z top 10, jediné Nizozemsko vykázalo pokles přes 5 %. Polsko, které je aktuálně čtvrtým největším producentem vepřového masa v EU dokázalo zvýšit produkci oproti roku 2023 o nadprůměrných 7,7 %. Do první desítky se dostalo i Maďarsko s více jak 450 tis. t a meziročním nárůstem necelých 8 %

Tab. 2: Deset největších producentů vepřového masa v EU v roce 2024 a porovnání s rokem 2023 (údaje v 1 000 t JUT; pramen: https://agridata.ec.europa.eu)

V loňském prosinci tak byla vydána The European Union One Health 2023 Zoonoses report popisující situaci ve 27 členských státech (EU-27), Spojeném království (Severní Irsko) a 10 nečlenských státech Evropy. Zpráva je psaná na 201 stranách a obsahuje úctyhodných 68 tabulek. Klíčové statistiky o zoonózách a původcích zoonóz u lidí, potravin, zvířat a krmiv jsou poskytovány a interpretovány i s historickým přehledem. V roce 2023 byly první a druhou nejčastěji hlášenou zoonózou u lidí kampylobakterióza (148 181 případů; meziročně + 8 956) a salmonelóza (77 486 případů; meziročně + 12 008). U obou infekcí tak byl pozorován nárůst absolutního počtu případů ve srovnání s rokem 2022. Patnáct členských států a Spojené království (Severní Irsko) dosáhly všech stanovených cílů v populacích drůbeže, pokud jde o snížení prevalence salmonel u příslušných sérovarů. Vzorky z jatečně upravených těl (JUT) různých druhů zvířat odebrané za účelem vyšetření na přítomnost salmonel a vzorky z JUT brojlerů pro kvantifikaci bakterií rodu Campylobacter byly častěji pozitivní, když odběry vzorků provedly příslušné kontrolní orgány, než když byly prováděny provozovateli potravinářských podniků. Escherichia coli produkující shiga toxin (STEC) byla třetím nejčastěji hlášeným původcem zoonózy u lidí (10 217 případů; meziročně + 2 186, což byl nárůst 30 %!), následována infekcí vyvolanou Yersinia enterocolitica (8 738 případů; meziročně + 809 případů) a Listeria monocytogenes (2 952 případů; meziročně + 174 případů). L. monocytogenes a infekce virem západonilské horečky byly nejzávažnějšími zoonotickými onemocněními s nejvyšším procentem hospitalizací mezi případy a nejvyšší úmrtností. Na infekci L. monocytogenes bylo v roce 2023 hlášeno 335 případů úmrtí!

Dvacet sedm členských států a Spojené království (Severní Irsko) oznámilo v roce 2023 celkově mírný pokles ohnisek alimentárních onemocnění (5 691 ohnisek) ve srovnání s rokem 2022 (5 763 ohnisek, tzn. meziroční pokles o 1,2 %), ačkoli celkový počet hlášených případů u lidí a počet hospitalizací vzrostl. Salmonella Enteritidis zůstala nejčastěji hlášeným původcem evidovaných případů a ohnisek.  Nejzávažnějším vehikulem pro ohniska zapříčiněná salmonelami byla kategorie potravin „vejce a vaječné výrobky“. V roce 2023 tato kombinace způsobila nejvyšší počet ohnisek a případů ze všech kombinací infekční agens/potravina a umístila se na druhém místě v počtu hospitalizací. Salmonely byly také původcem spojeným s většinou ohnisek ve více zemích v EU v roce 2023. Zpráva EFSA také poskytuje aktuální informace o brucelóze, echinokokóze, Q horečce, vzteklině, toxoplazmóze, trichinelóze, tuberkulóze způsobené Mycobacterium bovis nebo M. caprae a tularémii.