Mezi povinně hlášená bakteriální alimentární onemocnění patří v EU kampylobakterióza, salmonelóza, infekce shiga toxin-produkujícími Escherichia coli (STEC) nebo listerióza. Podle každoročně zveřejňované zprávy EFSA (https://doi.org/10.2903/j.efsa.2025.9759 ) došlo v roce 2024 meziročně k nárůstu potvrzených případů v EU u všech výše uvedených infekcí. Nejvyšší rozdíl (+ 12,9 %) nastal u onemocnění vyvolaných STEC. Detaily ukazuje přiložená tabulka.
Tab: Potvrzené případy, počty úmrtí a počty ohnisek nejčastějších bakteriálních alimentárních onemocnění zoonotického charakteru v EU-27 v roce 2024 (pramen: EFSA, 2025)
| onemocnění | potvrzené případy | % změny | počet úmrtí 2024 | počet ohnisek 2024 | |
| 2024 | 2023 | ||||
| kampylobakterióza | 168 396 | 147 622 | +11,9 | 76 | 314 |
| salmonelóza | 79 703 | 77 487 | +1,7 | 116 | 1 238 |
| infekce STEC | 11 738 | 10 220 | +12,9 | 25 | 31 |
| listerióza | 3 041 | 2 952 | +3,0 | 301 | 38 |
V rámci členských zemí EU existují rozdíly v evidované incidenci zmíněných onemocnění, tj. v počtu případů/100 000 obyvatel a rok. Rozdíly jsou mnohdy způsobené odlišnou formou hlášení. Příkladem je evidence případů humánní salmonelózy. Za rok 2024 všech 27 členských států EU oznámilo informace o infekcích netyfoidní salmonelózy u lidí. Hlášení salmonelózy je povinné ve 24 členských státech EU, zatímco ve třech členských státech (Belgie, Francie a Nizozemsko) je dobrovolné. Definici případu EU použilo 24 členských států, zatímco tři členské státy (Francie, Německo a Itálie) uvedly, že používají jiné definice případů. Všechny země s výjimkou Španělska a Nizozemska měly komplexní systém dohledu. Systémy dohledu nad salmonelózou pokrývaly celou populaci ve všech členských státech s výjimkou tří: Belgie, Nizozemska a Španělska. Odhadované pokrytí systémem dohledu bylo 85 % v Belgii, 64 % v Nizozemsku a 82 % ve Španělsku. Tyto odhadované podíly pokrytí populace byly použity při výpočtu incidence pro tyto členské státy.
Logicky nejvyšší incidence byla zaznamenána u kampylobakteriózy, tj. onemocnění vyvolaných bakterií Campylobacter spp. V EU-27 byla v r. 2024 průměrná incidence 55,3 případů/100 000 obyvatel. Nejvyšší incidenci hlásilo Lucembursko (172,9), ČR byla s hodnotou 130,5 na druhém místě v EU-27. Na třetí příčce s incidencí 118,7 bylo Slovensko. Podobně skončily země bývalého Československa v incidenci salmonelózy. Průměrná incidence byla vloni v EU 18,6. Nejvyšší mezi členskými státy byla hlášená Slovenskem (72,2), druhou příčku obsadila ČR (64,2). Infekce STEC si vyžádaly průměrnou incidenci 3,50 případů/100 000 obyvatel EU. Šestinásobně vyšší hlásilo Dánsko (21,3), o něco nižší mělo druhé Irsko (13,7). ČR (0,69) i Slovensko (0,18) byly hluboko pod průměrem. A co do výskytu čtvrtá nejčastější bakteriální zoonóza, listerióza (ale první co do smrtnosti) zaznamenala průměrnou incidenci 0,69. Nejvyšší hlásilo Španělsko (0,96) nebo Francie (0,90). Jak ČR (0,56) tak také Slovensko (0,20) vykázaly podprůměrné hodnoty incidence.
