Mezi povinně hlášená bakteriální alimentární onemocnění patří v EU kampylobakterióza, salmonelóza, infekce shiga toxin-produkujícími Escherichia coli (STEC) nebo listerióza. Podle každoročně zveřejňované zprávy EFSA došlo v roce 2024 meziročně k nárůstu potvrzených případů v EU u všech výše uvedených infekcí. Nejvyšší rozdíl (+ 12,9 %) nastal u onemocnění vyvolaných STEC.
Rezistence na antibiotika (AR) představuje u bakterií významnou hrozbu pro veřejné zdraví, zejména v potravinovém řetězci, kde mohou bakterie mléčného kvašení (BMK) působit jako rezervoáry genů rezistence. Cílem studie autorů Díaz-Martínez et al. (2026) bylo vyhodnotit profily rezistence BMK izolovaných ze španělských trvanlivých masných výrobků (MV) připravených z vepřového masa se zaměřením na vliv typu produktu a doby zrání na vzorce AR.
Ve Spojených státech kontrolní orgán FSIS (Food Safety and Inspection Service) požaduje při tepelné úpravě hovězího masa, které je určené k přímé spotřebě, aby byla použita taková kombinace teploty a délky jejího působení, která zaručí pokles salmonel o ≥6,5 log a u drůbežího masa pokles o ≥7,0 log (tj. o 99,99999 %). V případě shiga toxin-produkujících E. coli (STEC) je v mase požadovaná redukce ≥ 7,0 log a pro L. monocytogenes redukce ≥5,0 log.
Studie řeckých autorů (Tsitsos et al., 2025) si kladla za cíl izolovat a charakterizovat kmeny L. monocytogenes v celém řetězci produkce hovězího masa ve vertikálně integrovaném systému. Vzorky pocházely z jatečně upravených těl (JUT), kůží a prostředí odebrané z farem a partnerských jatek.
Kolektiv pracovníků z Brazílie, Francie a Belgie testoval bio-ochranné účinky tří kmenů C. maltaromaticum proti B. thermosphacta a Pseudomonas fluorescens v prostředí mletého hovězího masa a na plátcích dušené šunky.
